Každý rok se deváťáci těší na svou vysněnou absolventskou mikinu. Ani moje třída nebyla výjimkou. Jenže tahle parta už věděla, jaké to je vytvořit si něco společného – a jaké to je nosit vzpomínky na sobě.
Začalo to už v páté třídě
Tehdy se loučili se svou paní učitelkou z prvního stupně. Měli velké štěstí na spolužačku Lucku – byla neskutečně kreativní a kreslila tehdy už jako profík. Vymysleli si bílá trička, na kterých byl každý spolužák digitálně nakreslený právě Luckou. Originální, osobní a dojemné. První kolektivní „merch“ byl na světě:)
Trička na rozloučenou pro část party
Na konci sedmé třídy se pevné jádro třídy dostalo na šestileté gymnázium. Rozhodli jsme se proto vytvořit ještě jedno rozlučkové tričko. Tentokrát jsme oslovili firmu – dnes bych už šla spíš DIY cestou, ale tehdy jsme zadali návrh na základě společné diskuse a Lucka ho znovu zpracovala do grafické podoby. Co ten nápis na tričku znamenal doteď nevím:)
Byla to s firmou trochu komplikace – jeden detail na tričku chyběl, takže jsem musela celou objednávku reklamovat. Nakonec jsme ale trička v pořádku dostali do konce školního roku. Uff. (Tu firmu už bych znovu neoslovila).
NAŠE mikina
Devátá třída znamenala jediné: Mikina! Co nejvíc oversize, samozřejmě. 🙂
Vždycky mě mrzelo, že si deváťáci u nás ve škole mikiny objednávali až někdy v lednu. Než se vyrobily a dorazily, moc si je neužili. A tak jsem se rozhodla to u své třídy udělat jinak.
Už na konci osmičky jsme si na třídnických hodinách sedli a začali plánovat. První téma? Barva mikiny. To bylo něco! Doteď na tu debatu vzpomínám. Nakonec jsme zúžili výběr na čtyři barvy a hlasovali přes Mentimeter. A měli jsme rozhodnuto.
Pak přišel nápad na hlášky, které nám zůstaly v paměti. A zase Lucka. Vzala si to graficky pod křídla a vznikl návrh, který měl duši. Výroba trvala skoro dva měsíce, ale krásně to do září vyšlo.
Mikina nás v roce 2023, kdy jsem ji objednávala, stála 579,-. Kvalita nic moc, rukávy se potom roce začaly trochu párat, ale opravdu jsem nic lepšího v poměru cena/kvalita nenašla.
První školní týden ve stylu
Hned první týden jsme si udělali třídní piknik. Každému jsem mikinu zabalila do ruličky a svázala mašlí. Paní ředitelka nám přišla osobně popřát úspěšný školní rok a byl z toho krásný moment na začátku posledního společného roku. Objednali jsme i jednu navíc – pro paní učitelku z prvního stupně. Jako vzpomínku na její úplně první třídu, která dokončila základní školu. Bylo to moc hezké a paní učitelku to mile překvapilo.
A víte co? Mikiny se opravdu nosily celý rok. A přesně to jsem si přála – aby to nebyl jen suvenýr, ale něco, co bude dělat radost každý den, alespoň v tom devátém ročníku:).
